O svatém Václavovi

V dětství byl Václav, syn Drahomíry, vychováván na Tetíně svou babičkou Ludmilou, která ho nechala vyučovat slovanským knězem Pavlem. Poté, co se jeho otec Vratislav stal pražským knížetem, byl Václav poslán do Budče, kde se učil latině. V době studií, asi roku 915, uspořádal kníže svému synovi postřižiny. Po Vratislavově smrti v únoru 921 začala krátká poručenská vláda Ludmily. Ta však byla již v září toho roku zavražděna a poručnictví za nezletilého Václava přejala Drahomíra. Václav se ujal vlády patrně roku 922. Zapudil svou matku, po čase ji však přijal zpět. V roce 924 nechal převézt Ludmiliny ostatky z Tetína na Pražský hrad, kde je slavnostně pohřbil. Václavova vláda byla od počátku charakteristická podporou křesťanské církve. V roce 929 byl Václav nucen poddat se římskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, který s vojskem přitáhl až k Praze. S tím byl spojen i poplatek, který měl český kníže odvádět římskému králi. Nedlouho poté založil Václav na Pražském hradě kostel sv. Víta ,část ostatků světce získal od Jindřicha. Tento směr politiky knížete Václava se nelíbil straně, která nechtěla přijmout uvedené nábožensko-politické vazby. Jejím reprezentantem byl mladší Václavův bratr Boleslav I. Ukrutný), který sídlil ve svém údělném knížectví v (Staré) Boleslavi, kde si Boleslav postavil hrad. Boleslavova opozice vycházela patrně z podobných kořenů jako poručenská vláda Drahomířina. Všechny pozdější literární prameny líčí Václavův a Boleslavův konflikt jako velmi osobní. Vyvrcholil pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde byl kníže ráno dne 28.9.935 (ve starší literatuře bývá uváděno datum 929, které nalezneme i u Kristiána) zavražděn. Boleslav se svou družinou obsadil Pražský hrad a stal se knížetem. Záhy dal převézt Václavovo tělo do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde jsou jeho ostatky uloženy ve Svatovítské kapli dodnes.
Velice důležitou roli sehrála postava knížete Václava jako národního patrona a světce, za něhož byl považován již ve druhé polovině 10. století. Svatováclavská úcta představovala jednu ze základních součástí přemyslovského a zejména lucemburského pojetí královské moci. Silná byla václavská tradice i v době husitské. Vlivem reformace v 16. století slábla, ale v baroku byla zase oživena. Václav byl pravděpodobně ženat, jméno manželky však není známo. Legendy uvádějí jeho syna Zbraslava.
V dětství byl Václav, syn Drahomíry, vychováván na Tetíně svou babičkou Ludmilou, která ho nechala vyučovat slovanským knězem Pavlem. Poté, co se jeho otec Vratislav stal pražským knížetem, byl Václav poslán do Budče, kde se učil latině. V době studií, asi roku 915, uspořádal kníže svému synovi postřižiny. Po Vratislavově smrti v únoru 921 začala krátká poručenská vláda Ludmily. Ta však byla již v září toho roku zavražděna a poručnictví za nezletilého Václava přejala Drahomíra. Václav se ujal vlády patrně roku 922. Zapudil svou matku, po čase ji však přijal zpět. V roce 924 nechal převézt Ludmiliny ostatky z Tetína na Pražský hrad, kde je slavnostně pohřbil. Václavova vláda byla od počátku charakteristická podporou křesťanské církve. V roce 929 byl Václav nucen poddat se římskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, který s vojskem přitáhl až k Praze. S tím byl spojen i poplatek, který měl český kníže odvádět římskému králi. Nedlouho poté založil Václav na Pražském hradě kostel sv. Víta ,část ostatků světce získal od Jindřicha. Tento směr politiky knížete Václava se nelíbil straně, která nechtěla přijmout uvedené nábožensko-politické vazby. Jejím reprezentantem byl mladší Václavův bratr Boleslav I. Ukrutný), který sídlil ve svém údělném knížectví v (Staré) Boleslavi, kde si Boleslav postavil hrad. Boleslavova opozice vycházela patrně z podobných kořenů jako poručenská vláda Drahomířina. Všechny pozdější literární prameny líčí Václavův a Boleslavův konflikt jako velmi osobní. Vyvrcholil pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde byl kníže ráno dne 28.9.935 (ve starší literatuře bývá uváděno datum 929, které nalezneme i u Kristiána) zavražděn. Boleslav se svou družinou obsadil Pražský hrad a stal se knížetem. Záhy dal převézt Václavovo tělo do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde jsou jeho ostatky uloženy ve Svatovítské kapli dodnes.
Velice důležitou roli sehrála postava knížete Václava jako národního patrona a světce, za něhož byl považován již ve druhé polovině 10. století. Svatováclavská úcta představovala jednu ze základních součástí přemyslovského a zejména lucemburského pojetí královské moci. Silná byla václavská tradice i v době husitské. Vlivem reformace v 16. století slábla, ale v baroku byla zase oživena. Václav byl pravděpodobně ženat, jméno manželky však není známo. Legendy uvádějí jeho syna Zbraslava.
V dětství byl Václav, syn Drahomíry, vychováván na Tetíně svou babičkou Ludmilou, která ho nechala vyučovat slovanským knězem Pavlem. Poté, co se jeho otec Vratislav stal pražským knížetem, byl Václav poslán do Budče, kde se učil latině. V době studií, asi roku 915, uspořádal kníže svému synovi postřižiny. Po Vratislavově smrti v únoru 921 začala krátká poručenská vláda Ludmily. Ta však byla již v září toho roku zavražděna a poručnictví za nezletilého Václava přejala Drahomíra. Václav se ujal vlády patrně roku 922. Zapudil svou matku, po čase ji však přijal zpět. V roce 924 nechal převézt Ludmiliny ostatky z Tetína na Pražský hrad, kde je slavnostně pohřbil. Václavova vláda byla od počátku charakteristická podporou křesťanské církve. V roce 929 byl Václav nucen poddat se římskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, který s vojskem přitáhl až k Praze. S tím byl spojen i poplatek, který měl český kníže odvádět římskému králi. Nedlouho poté založil Václav na Pražském hradě kostel sv. Víta ,část ostatků světce získal od Jindřicha. Tento směr politiky knížete Václava se nelíbil straně, která nechtěla přijmout uvedené nábožensko-politické vazby. Jejím reprezentantem byl mladší Václavův bratr Boleslav I. Ukrutný), který sídlil ve svém údělném knížectví v (Staré) Boleslavi, kde si Boleslav postavil hrad. Boleslavova opozice vycházela patrně z podobných kořenů jako poručenská vláda Drahomířina. Všechny pozdější literární prameny líčí Václavův a Boleslavův konflikt jako velmi osobní. Vyvrcholil pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde byl kníže ráno dne 28.9.935 (ve starší literatuře bývá uváděno datum 929, které nalezneme i u Kristiána) zavražděn. Boleslav se svou družinou obsadil Pražský hrad a stal se knížetem. Záhy dal převézt Václavovo tělo do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde jsou jeho ostatky uloženy ve Svatovítské kapli dodnes.
Velice důležitou roli sehrála postava knížete Václava jako národního patrona a světce, za něhož byl považován již ve druhé polovině 10. století. Svatováclavská úcta představovala jednu ze základních součástí přemyslovského a zejména lucemburského pojetí královské moci. Silná byla václavská tradice i v době husitské. Vlivem reformace v 16. století slábla, ale v baroku byla zase oživena. Václav byl pravděpodobně ženat, jméno manželky však není známo. Legendy uvádějí jeho syna Zbraslava.
 
Autor: marrca
Diskuse
Zatím žádné příspěvky
Podmínky převzetí článků

Články můžete číst, tisknout a kopírovat POUZE PRO SVOJI POTŘEBU. Využít či převzít zveřejněné články, nápady či recepty je samozřejmě možné, ale pouze při dodržení určitých pravidel:

  1. o převzatých článcích (jmenovitě) musíme být předem informováni
  2. u každého schváleného článku musí být viditelně napsán zdroj (převzato z www.ceske-tradice.cz) s aktivním odkazem na www.ceske-tradice.cz
  3. články mohou být použity pouze nekomerčně jako naučně-informativní text
  4. v případě, že by někdo žádal Váš web o možnost převzetí našich článků, musí kontaktovat přímo nás (některé články jsou psané našimi externími spolupracovníky a některé jsou vyměněné a u těch musíme mít kontrolu, kdo a kam je umístí)
  5. na jednom webu může být použito max. 5 článků - na ostatní může být uveden pouze odkaz na naše stránky
  6. články nesmí být uveřejněny na stránkách propagující rasismus, fašismus, pornografii, hazardní hry apod nebo na stránkách s odkazy na tyto weby

Pro možnost komerčního využití nás kontaktujte na našem emailu: martin@ceske-tradice.cz

Kopírování článků a to i jejich částí bez svolení autora, je závažným porušením autorských práv a je po právní stránce trestné.
Články zjišťujeme pomocí vyhledávacího robota několikrát ročně a jakékoliv zjištěné prohřešky jsou a budou dle rozsahu a způsobu kopírování a dalšího využívání předávány našemu právnímu zástupci.
 

prodamu