Oheň a svíce

Velikonoční oheň představoval především světlo, spojené s Ježíšovým zmrtvýchvstáním.
Oheň se zapaloval a světil o Bílou sobotu při obřadech Velké noci (ze soboty na neděli). Stejně jako jarní slunce znamenalo vítězství nad zimou, stejně tak byl vykládán opětovný příchod Ježíše o Velikonocích.
 
Svíce patřila a patří k nejdůležitějším symbolům ve všech koutech světa. Světlo vždy symbolizovalo život.
Podle staré tradice se svíce zapalovala od posvěceného ohně v noci z Bílé soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Tato slavnost Vzkříšení se zahajovala vnesením zapálené svíce, za třikrát opakovaného zpěvu "Světlo Kristovo" do úplně tmavého, zhasnutého kostela. Byla to jakási připomínka křesťanům, jakým zásadním obratem je vzkříšení Krista – jako noc, která se proměňuje v den. Lidé vcházející do kostela si připalovali své svíce, čímž naznačovali, jak i oni byli Kristem ovlivněni. Tím se postupně celý kostel prozářil světlem.
Zapálená svíce se ponořovala do vody, posvěcené na křestní vodu a zapalovala se od ní také křestní svíce.
Bílá barva svíce symbolizovala čistotu, naději a nový život.
Velikonoční svíce se v liturgii zapalovala jen od Velikonoc do Letnic, při křtech (což značilo, že každý křest souvisí s velikonočním „znovuzrozením“Krista) a také při pohřbech, kde se křesťané za mrtvého modlili, aby také on vstal k novému životu – k životu s Bohem.
 
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Diskuse
Zatím žádné příspěvky
Nové články na email
Novinky na email
Zákaznické recenze
Hodnocení: 5 / 5
15.10.2018
Hodnocení: 5 / 5
05.10.2018
Rychlé doručení a spokojenost s dodaným zbožím.
Hodnocení: 5 / 5
21.09.2018
Zobrazit více hodnocení