Pondělí velikonoční

Pondělí velikonoční nebo také jinak červené je ve znamení tolik očekávaného koledování, pomlázky, mrskútu, pamihody atd., kdy chodí chlapci s pomlázkami vyšlehat děvčata.

V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela. Na Hrozenkovsku polévali chasníci ráno děvčata vodou.
Ve všech krajích patřila a patří k pomlázce pestře malovaná vajíčka - kraslice. Ty se ale nikdy nerozdávaly každému. Kraslice dostával hoch jako dárek od děvčete, které našlehal. Byly darem velmi cenným, protože na skořápkách byla vytvořena šikovnýma rukama děvčat mistrovská a mnohdy hodiny trvající díla.
Hospodář hned brzy ráno našupal všem domácím pomlázkou, aby byli po celý rok čilí.
Odpoledne patřilo dětem. Za vsí bývalo živo, neboť se tam hrály různé hry o vajíčka. Chlapci například ťukali vejcem o vejce a komu dříve prasklo, ten prohrál a musel dát své vajíčko vítězi. Jinde se koulelo vajíčky po nakloněné ploše „na valbisku“ a vyhrával ten, komu se vajíčko dokoulelo nejdále.
Večer patřil mládeži trošku odrostlejší, která se veselila při muzice v sále hospody.

Druhého dne, v úterý Velikonoční, šlehávala děvčata hochy, přičemž na Valašsku říkávala: "Dnes je naše". Hoši ale odpovídali: "Dnes je toho, kdo obdrží". A všichni se šlehávali navzájem. Tímto dnem slavná pomlázka končila.
 
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Nové články na email
Novinky na email
Zákaznické recenze
Hodnocení:  / 5
10.08.2018
nákup OK, koupila jsem fáčovinu, kterou jsem marně sháněla 2 roky.
Hodnocení: 5 / 5
09.07.2018
Hodnocení: 5 / 5
25.06.2018
rychlost, sortiment
Zobrazit více hodnocení