Boží hod velikonoční

Název velikonoce pochází z „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Neděle po Bílé sobotě (1.neděle velikonoční) je počátkem velikonočního období.

V tuto neděli všichni spěchali do kostela. Nikdo nezůstával doma, neboť tento den se v kostele světily velikonoční pokrmy (beránka, mazanec, chléb, vejce a víno).
Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje. Bylo zvykem že každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.
Dříve bylo hojně rozšířeným zvykem, že se na Velkou neděli jedlo společně vejce, uvařené na Velký pátek spolu se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. Kdyby býval někdo během roku zabloudil, měl si vzpomenout, s kým jedl na Boží hod vejce a prý by hned nalezl cestu zpět.
Hospodář odnášel na zahradu, na pole a do studně kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy dobrou vodu. Rolníci nechávali na polích svěcené kočičky a křížky.
Na Kravařsku se konaly obřadní jízdy na koních s křížem do polí.
 
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Nové články na email
Novinky na email
Zákaznické recenze
Honza
Hodnocení: 5 / 5
15.02.2018
Vše v pořádku, mohu doporučit.
gudrun
Hodnocení: 5 / 5
09.02.2018
moc pěkné věci
Hodnocení: 3 / 5
06.02.2018
Zobrazit více hodnocení