Letnice

Sedmou nedělí velikonoční nastávají „Svátky svatodušní“, což jsou svátky plně rozvinutého jara a proto jejich název letnice není tak úplně přesný, protože do skutečného, slunečného léta je v tuto dobu ještě dost daleko. Nejstarší zpráva o oslavách svatodušních svátku byla zapsána už kronikářem Kosmasem. Dle kroniky prý český kníže Břetislav v roce 1092 vyhnal z české země všechny čarodějníky, věštce a hadače. Povedlo se mu „vykořenit“ obyčeje a zvyky, které v té době vesničané o letnicích v úterý nebo ve středu zachovávali. Přinášeli prý ke studánkám dárky a zabité oběti obětovávali duchům. Tedy ještě koncem 11. století zachovávali naši předci zakořeněné pohanské zvyky svých praotců.
V pozdějších dobách naši předkové oslavovali letnice hodokvasy, zpěvem a tancem.
V sobotu před svátky se pečlivě vyčistilo celé stavení, které se poté vyzdobilo zvenku i zevnitř lipovými ratolestmi. Zelené větvičky se zastrkovaly za okna a ve světnicích za obrázky svatých, aby si měl zítra Duch svatý, až přijde do příbytku v podobě holubice, kam sednout. Výzdobě příbytků zelení se věnovala zvláštní péče v některých krajích Moravy. Boží hod svatodušní býval slaven ve znamení zelené barvy.
Na Šumavě vycházeli chasníci v předvečer Božího hodu svatodušního na náves, aby tu práskali biči, až uši zaléhaly. Bylo to proto, aby zahnali hřmotem zlé čarodějnice.
V jižních Čechách stavívala chasa před svatodušními svátky panáka, kterého připevnila na tyč a tu potom zarazila do rybníka. V pondělí svatodušní byl panák k večeru poražen.
 
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Diskuse
Zatím žádné příspěvky
Jízda králů

Jízda králů

Počátky Jízdy králů sahají, alespoň dle pověsti až k roku 1469, kdy byl uherský král Matyáš Korvín poražen svým tchánem českým králem Jiřím z Poděbrad v bitvě u Bílovic u Uherského Hradiště. Uherský král byl poražen a aby si zachránil holý život, převlékl se do ženského oděvu, tvář zakryl pentlemi a obklopen svou družinou, vracel se na své sídlo v Trenčíně. Cestou pro něj družina vybírala po domech obživu. Místo, kde se ona bitva konala, dodnes připomíná malý pomníček.
Každý region měl svůj výklad „Jízdy králů“. Na Hané je například Jízda králů spojena s postavou legendárního krále Ječmínka. Král tam býval oblečen do bílého ženského šatu, opásán červenou pentlí, jejíž konce drželi vedlejší jezdci. Na hlavě měl věnec nebo korunku z čerstvých pivoňkových růží. Byl posazen na nejpěknějšího koně, povětšinou bělouše. Po obou stranách krále jeli nejstatečnější chasníci z družiny. V čele průvodu jel trubač na bělouši a za ním chasníci ve dvou nebo ve třech v řadě. V družině dále byli tři statní chlapíci s dřevěnými šavlemi. Konec celé družiny tvořila mladší chasa a pohůnci, kteří nesli koše, do kterých se dávaly dárky (vejce, slanina, klobásy atd.). Pokladnici na peníze měl na starosti jeden ze starších chasníků, který jel v blízkosti krále.
Koně bývaly ozdobeny pentlemi a královskou družinu tvořilo obvykle 20-30 jezdců. Nejznámější Jízda králů se každoročně koná ve Vlčnově.

 
 
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Diskuse
Zatím žádné příspěvky
Nové články na email
Novinky na email
Zákaznické recenze
Hodnocení:  / 5
10.08.2018
nákup OK, koupila jsem fáčovinu, kterou jsem marně sháněla 2 roky.
Hodnocení: 5 / 5
09.07.2018
Hodnocení: 5 / 5
25.06.2018
rychlost, sortiment
Zobrazit více hodnocení