13.12. - Svatá Lucie bývá líčena jako dcera bohatých a vznešených rodičů. Legenda vypráví, že se rozhodla pro panenský život, všechny nabídky k sňatku odmítala a svůj majetek rozdala chudým. Jednou si prý dokonce vypíchla oči, aby tak odradila dalšího z nápadníků, ale jako zázrakem jí byl zrak vrácen. Zklamaný a odmítnutý pohanský nápadník jí udal jako křesťanku a Lucie byla odsouzena k prostituci ve veřejném domě. Stráže, které měli za úkol jí tam odvést, nedokázali se svatou Lucií hnout z místa. Nakonec jí podřízly hrdlo mečem a svatá Lucie kolem roku 304 zemřela.

Svatá Lucie je patronkou švadlen, kočích, sklenářů a brousířů. Je vzývána proti krčním chorobám a nejčastěji bývá vyobrazena s mečem, se svítilnou a miskou, na které jsou vidět dvě oči.

Lidové zvyky
V předvečer svátku svaté Lucie chodívaly „Lucky“ kolem stavení. Postavou velká, bíle oděná „Lucka“ chodila s nožem a dětem, které se o adventu nepostily, prý chtěla rozpárat břicha.
Někde chodilo po staveních Lucek více a děti, které se uměly hezky pomodlit obdarovávaly, ostatním hrozily metlou.

Svatá Lucie byla chápána také jako ochránce proti čarodějnicím. Na Moravě se proti čarodějnicím chránili tak, že od svátku sv. Lucie až do Božího narození odhodili jedno poleno dříví a takto odhozenými na den Božího narození zatopili.

Svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám a snad aby si trochu odpočinuly, nesměly v tento den prát ani příst. Věřilo se, že té přadleně, kterou by Lucka přistihla při práci, naplnila by komínem světnici prázdnými vřeteny a ty by musela obratem napříst. Na Valašsku dokonce vynášely přadleny své kolovraty ze světnice na půdu. Nezřídka se za Lucky převlékaly sousedky a kontrolovaly jiné, zda nepředou či nederou peří. Těm, které přistihly při draní rozfoukaly peří po celé světnici a těm, které předly rozmotaly napředené nitě.

Pranostika
Kdo by neznal pranostiku "Lucie noci upije a dne nepřidá". Dalo by se říci, že to již dlouhou dobu neplatí. Toto rčení totiž pochází z doby před přechodem z juliánského kalendáře na daleko přesnější kalendář gregoriánský v 16. století, kdy zimní slunovrat skutečně připadal na dobu kolem 13. prosince. Změnou kalendáře a vyrovnáním časových chyb došlo k posunu o několik dní.

Jiným vysvětlením ale můžeme dokázat, že toto pořekadlo přece jen platí. Důkazem můžou být východy a západy slunce v době kolem svátku svaté Lucie. Ve zkratce řečeno platí, že do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den. Ale okolo svátku Lucie se čas západu slunce zastaví a poté začíná slunce zapadat později, takže platí, že...SVATÁ LUCIE, NOCI UPIJE... Východ slunce je ale i nadále den ode dne později...takže platí i druhá polovina rčení.: ALE DNE NEPŘIDÁ...

Zveřejněno: 17.11.2004

Aktualizováno: 15.11.2012