- lesní včelař
Med odjakživa patřil mezi základní doplněk potravy.
Podle toho, jak člověk v průběhu času se včelami zacházel, lze hovořit o čtyřech způsobech hospodaření z medem:
1) včelaření lesní – brtnické
2) včelaření sběrné – kořistnické
3) včelaření rolnické – domácí (blíže pod odkazem Včelař)
4) včelaření racionální
AD 1) Brtníci byly původně lidé, kteří se starali o včely zasedlé v dutinách stromů (v brtích). Později brtníci včelám začali vyrábět umělé dutiny a získávali od včel med každoročně. Na zimu včely v dutinách zazimovali ucpáním otvoru.
Brtnictví se dědilo z otce na syna a patřilo k základním způsobům využití lesa. Nejstarší lesní včelaři hospodařili svobodně, až později, kdy lesy přecházely do soukromých rukou, tak bylo včelaření vedlejším produktem jejich vlastníků.
AD 2) Jeskynní lovci objevili sladkou chuť medu mnohem dříve něž slanou chuť soli. Vyhledávali brtě – dutiny stromů a vybírali z nich med lesních včel. Těmito útoky ale člověk lesní včely úplně zahubil.
AD 4) V dobách všeobecného úpadku (po třicetileté válce) došlo k úpadku domácího i lesního včelařství a až v 18. století začínala vyrůstat racionální včelařství. Včelaři si vyráběli dřevěné úly z prken.
Zdroj: Zapomenutá řemesla - Janotka, Linhart