Podzimní ohníčky

Podzimní ohníčky

Podzim na Chodsku býval ve znamení: „Vohníčky ha pečený jabka v kožiše“ (Ohníčky a pečené brambory ve slupce). Na podzim, kdy se sklízeli brambory, dělali se na polích ohníčky. Naneslo se suché chrastí, sláma ze strništ a suchá bramborová nať. Všechno se to zapálilo a to bylo všude kouře. Při zapalování ohně platilo pravidlo, že všichni museli být úplně zticha, prý aby oheň snadněji chytil. Aby ohníček lépe hořel, zpívalo se:

„Hoř ohníčku, hoř,
příde na tě tchoř.
Nebudeš-li hořeti,
hodíme tě do řeky,
příjde na tě černá vrána,
budeš hořet až do rána.

nebo

Hoř, ohníčku, hoř,
Pánbůh Ti dá groš,
svatý Petr dva krejcárky,
budeš míti dost!
Nebudeš-li hořeti, povíme to kuřeti,
kuře Ti dá kamenem,
budeš hořet plamenem!
(z Moravy)

Okolo ohníčku se pak skákalo nebo se všichni vzali za ruce a tancovali okolo ohně, někdy ho zas přeskakovali. Potom se přinesli z pole brambory, daly do horkého popela a upekli je.

Slunéčko zachází za hory,
pasáci pečou brambory,
slunéčko zachází za kostel,
pasáci lezou na postel.
(z Táborska)

Úryvek z knihy "Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce - Podzim"

Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet

Diskuse

Nový příspěvek