Velikonoční kuchyně

Jak pro hospodáře, tak pro hospodyni byly Velikonoce a stejně tak celé jaro ve znamení velké práce. Zatímco hospodář byl od slunka do slunka na poli, hospodyně stála před nelehkým úkolem, jak z mála uvařit hodně. Sklep i komora po zimních masopustech v tuto dobu téměř prázdné a možnosti surovin, ze kterých by se dalo vařit velmi omezené. A tak se vařily zejména brambory, pekly bramborové placky, došlo i na hrách a kroupy. Z toho mála, co ještě zbývalo se snažila hospodyně ušetřit co nejvíce na přicházející Velikonoce.

Symboly velikonoční kuchyně, tedy téměř obřadní pokrmy v tento čas byly především různé druhy pečiva (jidáše, mazance, později i beránek), k přípravě nádivky nebo jarní polévky se zas využíval špenát, kopřivy, šťovík a různé jarní bylinky. Ovšem nejdůležitější byla vejce, která neměla chybět v žádné jarní kuchyni.

Velikonoční strava se dnes již téměř nijak neliší od každodenního jídelníčku. Že tomu vždy tak nebylo, nás přesvědčí následující polední jídelníček, pocházející z doby někdy okolo roku 1900.

Zelený čtvrtek
Hrachová polévka s praženou žemlí
Špenát s pečenými vejci nebo teplé jidášky s medem

Velký pátek
Bramborová polévka houbová
Tvarohové knedlíky s vařeným sušeným ovocem

Bílá sobota
Polévka z kozlečího mozečku a pražené krupice
Drobty z kůzlete s dušenou rýží

Neděle velikonoční
Polévka hovězí s vaječným svítkem
Pečený kozlečí zadek s napodobenými drobnými brambůrky

Pondělí velikonoční
Bílá polévka z prolisované zeleniny s praženou žemlí
Vepřová pečeně s houskovým knedlíkem a dušeným zelím