Stromeček v Čechách

18.11. 2006

První vánoční stromeček se rozsvítil v pražské vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha roku 1812. Po třiceti letech se v Praze začaly stromky prodávat zcela běžně a lidé je nazývali Kristovým strůmkem. Stromeček si mohly ze začátku dovolit jen zámožnější rodiny, teprve později se stromeček rozšířil na Moravu a do většiny příbytků. Stromeček k nám pronikl z německého území. Až do poloviny našeho století byla vánočním stromem hlavně jedle, v dnešní době je pro svou vzácnost nahrazena smrkem a borovicí. Zvyk stavět rozsvícené vánoční stromky na veřejných prostranstvích se v Evropě ujal po první světové válce. Na českém území se podle dochovaných zpráv poprvé postavil veřejný stromeček v Plzni roku 1925. Tato zvyklost se za první republiky rychle rozšířila po dalších českých i moravských městech i vesnicích.

 

---

Převzetí či jakékoliv "kopírované" využití tohoto článku nebo jeho části je možné pouze v případě dodržení podmínek, uvedených na tomto odkaze: Podmínky a možnosti převzetí článků z www.ceske-tradice.cz

Nepovolené kopírování článků a to i jejich částí bez písemného svolení autora, je závažným porušením autorských práv a je po právní stránce trestné!

Použité články zjišťujeme pomocí vyhledávacího robota několikrát ročně a jakékoliv zjištěné prohřešky jsou a budou dle rozsahu a způsobu kopírování předávány našemu právnímu zástupci.

 

Autor: České Tradice

Další články v sekci

Vánoční stromek - rekordy   (08.12. 2009)

Rozsvěcení stromu Praha 2009   (03.12. 2009)

Vánoční stromek pro divoká zvířata   (07.12. 2008)

Původ stromečku   (18.11. 2006)

Vložit komentář

Komentáře k článku

Ing. Jura Dukát   [20.12. 2007 22:27:45]

Kdy byl vztyčen první vánoční strom na veřejném prostranství na českém území nevím, možná to bylo skutečně v Plzni. Není však pravda, že do ostatních moravských a českých měst se tento zvyk rozšířil z Plzně. Rozšířil se z Moravy. Vůbec první tzv. "Vánoční strom republiky" byl vztyčen v Brně na Náměstí svobody 13. prosince 1924. Autorem myšlenky byl spisovatel Rudolf Těsnohlídek (autor proslulé Lišky Bystroušky), který o Vánocích roku 1919 společně s dvěma přáteli nalezl v bílovickém polesí (předměstí Brna) u kořenů smrku odložené, promrzlé, ale živé dítě, pojmenované pak Liduška.

Rudolf Těsnohlídek coby soudní zpravodaj Lidových novin podobných případů opuštěných dětí znal vícero. Byl také přítomen, tentokrát dokonce jako hlavní svědek, přelíčení s dopadenou matkou Lidušky. Osobní účast na příběhu malé Lidušky jej podnítila k hlubšímu zájmu o osudy opuštěných dětí a právě skutečnost, že k nálezu děvčátka došlo v době vánoční a pod smrkem, který je symbolem Vánoc, ho přivedla na myšlenku uskutečnit sbírku pro opuštěné děti právě pod vánočním stromem. Dozvěděl se o konání podobné akce v dánské Kodani a cele se nadchl myšlenkou prosadit tento obyčej také v Brně. S neutuchajícím elánem se jal uskutečňovat svou představu prostřednictvím svého novinářského pera i svých přátel.

A tak 6. prosince 1924 byl za účasti Rudolfa Těsnohlídka skácen v bílovickém polesí statný smrk, který po slavnostním převezení do Brna poprvé rozzářil svá světla na Náměstí svobody dne 13. prosince 1924 jako první „Vánoční strom republiky“. Toto pojmenování mu dal Těsnohlídek, který ostatně byl duší všeho dění. On určil místo, kde strom bude postaven, stanovil program všech pořádaných akcí v průběhu svátků, zavedl výměnu vánočních pozdravů mezi Brnem a Kodaní a především stanovil poslání vánočního stromu republiky: ze shromážděných příspěvků vybudovat pro opuštěné děti domov, který by jim aspoň zčásti nahradil teplo domova.
Brněnský vánoční strom republiky se rychle dočkal následovníků v dalších našich i českých městech a obcích. Pro Brno byl a je vždycky tradičně přivážen strom z bílovického polesí.

Tato historie je všeobecně známá, proto mě vaše tvrzení, že zvyk stavět vánoční stromy na náměstích se rozšířil z Plzně, překvapuje.