V den sv. Mikuláše
Sotva bylo po klekání,
zazněl zvenku znenadání
zvonku hlas - a potom -hlele!
Mikuláš k nám vkročil směle.

Bílé vousy jako z vaty,
na čepici křížek zlatý
a na říze sněhobílé
hvězdičky se třpytí mile.

Ač s andělem v plné kráse
na dětičky usmívá se,
k mamince se tulí Berta,
velice se bojí čerta.

"Nenaříkej, zlaté robě,
s dárečkem jsme přišli k tobě,
kolébku ti nesem zlatou
a v ní pannu boubelatou."

"A ty, čerte, zůstaň vzadu,"
praví svatý - hladí bradu,
"vždyť Bertička tato malá
rodičů svých nehněvala!"

Pak otázka jizbou letí:
"Poslouchají vaše děti?"
"Poslouchají," matka nato!
"Odměním je tedy za to!"

Po těch slovech anděl bílý
s košem dárků k dětem pílí:
kožíšky a beranice,
botičky a rukavice,
cukrovinky a jablíčka,
harmoniku a koníčka
před užaslé klade děti -
jásot rázem jizbou letí.

I Bertička u mamičky
nebojí se již metličky,
kterou čertík mává v síni;
tou dostanou asi jiní.

Mikuláš si hladí bradu,
řetězem čert řinčí vzadu,
hubuje a mručí vztekle
až je v síňce jako v pekle...

Praví svatý: "Děti zlaté,
ať rodiče posloucháte,
po roce k vám přijdu zase!"
Odchází a usmívá se...

Převzetí či jakékoliv "kopírované" využití tohoto článku nebo jeho části je možné pouze v případě dodržení podmínek, uvedených na tomto odkaze: Podmínky a možnosti převzetí článků z www.ceske-tradice.cz

Nepovolené kopírování článků a to i jejich částí bez písemného svolení autora, je závažným porušením autorských práv a je po právní stránce trestné!

Použité články zjišťujeme pomocí vyhledávacího robota několikrát ročně a jakékoliv zjištěné prohřešky jsou a budou dle rozsahu a způsobu kopírování předávány našemu právnímu zástupci.

Autor: České Tradice

Tisknout | Poslat emailem | Přidat článek