Svatomartinská husa a pečivo

Ke svátku sv. Martina neodmyslitelně patřila dobře vykrmená a upečená tzv.“Martinská husa“. Původ spojitosti mezi svatým Martinem a husou můžeme nalézt ve dvou legendách. Ta prvá praví, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda praví, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho svým kdákáním prozradily.
Ať už to bylo tak, onak nebo úplně jinak je jedno. Každopádně husa patřila j nejhlavnějším pokrmům. Rozdělování jejího masa mělo určené pořadí. Nejnižší sluha dostával křídlo, aby prý při práci lítal, vyšší sluha stehno, hospodář sám si nechával zbytek. Kůže z husích nohou se dávala do střevíců pod nohy, aby se nepotily nebo mezi prsty, aby nerostla kuří oka.

Neméně známé bylo i svatomartinské pečivo. Kromě hus byly obvyklým jídlem na sv. Martina svatomartinské rohy, rohlíky nebo podkovy svatého Martina. Martinskými rohlíky podarovávala děvčata své hochy. Velikým rohlíkem, plněným mákem nebo povidly býval podarován ze služby odcházející čeledín nebo děvečka.